Kardinál Duka v Petrovicích

V den památky sv. Jáchyma a Anny, kdy náš emeritní opat Jáchym slaví svůj řeholní svátek, bylo ráno opravdu chladno. Pranostika, vzniklá na základě počasí v tento den, a sice, že „svatá Anna, chladna z rána“, se potvrdila. Z veder to kleslo na 11 stupňů v noci a přes den bylo 18-19 stupňů, což při zataženém nebi a silnějším větru nahnalo lidi do svetrů nebo větrovek. Tomu odpovídala i zkušenost dětí, kteří se v těchto dnech účastnily dětského tábora v Želivě.

Datum 26.7. 2023 se zapíše především do dějin jedné malé vísky mezi Humpolcem a Želivem. Jde o Petrovice, kde před pár lety ještě běžně během zimy uvízlo několik kamiónů na známém petrovickém kopci.

Když jedete autem z Humpolce do Želiva, za městskou částí Petrovice se mezi dvěma stromy uprostřed pole nachází Kaple sv. Antonína. Prý se tomu místu kdysi říkalo u sv. Jana, ale to je již minulost. Právě tuto kapli na zmiňovaný svátek sv. Jáchyma a Anny posvětil Dominik kardinál Duka, emeritní pražský arcibiskup. O posvěcení se přičinil především Osadní výbor Petrovic, který spolu s mladými a zapálenými členy malé obce mezi Humpolcem a Želivem pozval k posvěcení pana Dominika kardinála Duku. V křesťanství hrají na prvním místě roli vztahy. O to víc jsem vděčný, že se občanům Petrovic povedlo ve spolupráci s panem Ing. Františkem Hřebíkem a místním panem Jaroslavem Krejčím domluvit tuto schůzku a uspořádat zajímavou akci pro náš region.

Chci velmi poděkovat občanům Petrovic za tuto iniciativu a vážím si všech obyvatel, kteří se účastnili posvěcení kaple, bez ohledu na to, jestli do farního kostela v Jiřicích jezdí pravidelně nebo nikoliv. Ukázali otevřené srdce, a to v dnešní rozdělené a rozhádané společnosti pomůže nejvíce. Každá kaple nebo tzv. boží muka jsou dědictvím těch, kteří nám chtěli postavením těchto památek pomoci ukázat smysl a cíl našeho života.

Petrovice jsou co se týče zařazení k církevnímu nebo státnímu rozdělení jednou z obcí, která v našem regionu způsobuje podobný chaos jako Lhotice. Územně totiž spadají pod město Humpolec no, co se týče farní církevní správy, jsou součástí Římskokatolické farnosti Jiřice. Podobně jsou na tom Lhotice, které spadají pod obecní správu Želiva, ale co se týče církevní správy, jsou součástí farnosti Jiřice. Tak nebo tak, iniciátorem byli lidé, kterým záleží na identitě a dějinách místa, kde žijí. Všem náleží opravdu velké díky, protože vzájemné vztahy tak mohou rozvíjet místní části města Humpolec i farnosti Jiřice a Želiv, které pan kardinál osobně navštívil.

Pro mě, jakožto opata není náhodou, že na jednom po žních posečeném poli se sejdou dokonce tři opati (současný strahovský opat Daniel Peter Janáček, emeritní želivský opat Jáchym Jaroslav Šimek a moje maličkost) s jediným kardinálem českých zemí, Moravy a Slezska ve vísce, o kterou možná na první pohled málokdo zakopne. Není ani obcí s vlastní samosprávou a je součástí farnosti pod jménem Jiřice, což je sousední obec. Připomíná mi to verše o Betlémě, městě kde se narodil Ježíš Kristus: „A ty, Betléme, v zemi Judské, zdaleka nejsi nejmenší mezi knížaty judskými, neboť z tebe vyjde vévoda, který bude pastýřem mého lidu, Izraele.“ (Micheáš 5,1)

Vévoda již přišel, byl to Pán Ježíš Kristus. Přeji si však, aby ti z té malé vísky objevili Krista, jako toho, který jim dává cíl, a kvůli kterému postavili jejich předkové kapli sv. Antonína, učedníka Ježíše Krista. A nebyla to jediná kaple v katastru. Mimochodem, až se vám něco ztratí, zkuste se pomodlit: „Nebeský Otče, na přímluvu sv. Antonína, mi prosím dej, ať naleznu to, co hledám.“ Z vlastní zkušenosti vím, že to funguje.

Novou sošku do kaple zhotovil Miroslav Kloc ze Vřesníka. Po slavnostním obřadu obdržel Dominik kardinál Duka obraz Panny Marie, který pro tuto příležitost namalovala petrovická malířka Markéta Medunová Kočková. Vzácnou návštěvu si nenechali ujít mnozí lidé z Petrovic a okolí. Po oficiální části měli příchozí možnost zúčastnit se neformálního setkání s kardinálem, podat si s ním ruku, vyfotografovat se. Jednou z těch, která se s kardinálem vyfotografovala, je želivská farnice, rodačka ze Sedlice, paní Kokešová, která doopatrovala opata Víta Bohumila Tajovského. Původ výklenkové kapličky v Petrovicích se odhaduje na druhou polovinu 19. století. Objekt je kulturní památkou.

Rád bych na konci tohoto článku připomněl slova kardinála Duky, který se ve své řeči zmínil o několika osobnostech našeho regionu včetně Bohuslava Reynka a jeho manželky Suzanne Renaud, želivského opata Víta, číhošťského faráře Josefa Toufara nebo Jana Zábrany, českého básníka, prozaisty, esejisty a překladatele z ruštiny a angličtiny.  Kardinál upozornil na klesající populaci v naší zemi a degradaci lidského života. Zatímco v současnosti tři mladí lidé pracují na jednoho důchodce, zanedlouho bude na tři důchodce pracovat jeden mladý člověk. Nejde o ekonomiku, ale o to, jak se díváme na hodnotu lidské osoby a dar lidského života v dítěti. Jestli v lidském životě a v rodině nevidíme hodnotu, pak se dostáváme na scestí. Stejně tak, jestli nevidíme význam hodnot zanechaných našimi předky, jsme na scestí. A je potřeba rozlišovat, které hodnoty jsou relativní, a které neměnné. Byť nic v tomto světě není dokonalé, to neznamená že to, co se potýká s problémy máme zrušit, protože to nefunguje a zavést nové věci. Zde nabízím pouze svou reportáž z celého dění a nerad bych dezinterpretoval slova pana kardinála. Je mi docela líto, že v mediálním prostoru se vytrhávají věci z kontextu, a aniž by to řečníci chtěli, jsou postaveni na barikády jednoho proti druhému a jejich slova se stávají zbraní. Setkání s obyvateli, zástupci jednotlivých obcí a panem kardinálem však bylo o hledání jednoty, tedy toho, co všechny spojuje.

Ještě jednou děkuji občanům Petrovic u Humpolce za organizaci pěkné slavnosti posvěcení Kaple sv. Antonína, paní starostce a celému zastupitelstvu města Humpolec za pohoštění a uvítání na Městském úřadě, členům Osadního výboru Petrovic s panem Krejčím, panu Františkovi Hřebíkovi, P. Danieli Petru Janáčkovi, strahovskému opatu, a všem lidem dobré vůle, kterým záleží na blahu našeho krásného kraje. Nemenší poděkování patří želivskému starostovi Miroslavovi Buňatovi a místostarostce Vlastě Dolejšové, kteří se celé akce zúčastnili a podpořili návštěvu pana kardinála v Želivě.

+ opat Tadeáš